V právu soukromém jsou některé otázky domácího násilí zakotveny v ustanoveních občanského zákoníku. Tato ustanovení umožňují na návrh omezit, popřípadě i vyloučit na určenou dobu právo agresora v domě či bytě bydlet, a to z důvodu nesnesitelného násilí. Omezení je možno stanovit na dobu 6 měsíců, respektive na měsíc s možností prodloužení dle situace. Je-li vydáváno toto předběžné opatření, musí být rozhodnuto nejdéle do 48 hodin. Velmi častým předchůdcem tohoto předběžného opatření je pak institut veřejného práva, tzv. vykázání dle zákona o policii, toto vydá policie bezprostředně a je platné 10 dní. Slouží k akutnímu řešení situace, je-li možno důvodně se domnívat, že by agresor mohl úročit na život, zdraví či důstojnost oběti. Oběť se tak může na určitou základní dobu odpoutat od dané osoby a zajistí si určitý čas na další postup - podání trestního oznámení, zažádání o předběžné opatření, nalezení právní pomoci, odstěhování se ze společné domácnost a tak dále.

S dalším postupem mohou pomoci některé neziskové organizace pomáhající obětem trestného činu, advokát specializující se na oběti nebo Intervenční centrum. V řadě případů, kdy je osoba tzv. zvlášť zranitelnou obětí, pak může být i pomoc advokáta, jako zmocněnce v případném trestním řízení bezplatná, tedy hrazená přímo státem. To je pro poškozené často velká úleva a pomoc.

Pokud děti nejsou také přímými obětmi agresora, je stejně nutné zahájit paralelně s výše uvedeným postupem také řízení o svěření do péče. Je-li agresor vykázán policií, sama policie pak informuje o situaci Orgán sociálně právní ochrany dětí, který v řízení o svěření do péče bude zastupovat dítě. Nutno říci, že tento nezastupuje ani jednoho z rodičů, informace získává jen skrze podklady stran, není tedy vhodné spoléhat se čistě na jejich právní pomoc. Kromě zahájení řízení lze žádat také předběžné opatření, které může stanovit dočasné výživné či dočasnou péči o dítě, neboť do takovéto úpravy jsou oba rodiče oprávněni dítě například vyzvednout ze školky či z kroužku, a to i bez vědomí druhého z rodičů.

V trestním řízení je pak třeba řešit, zda se domácí násilník dopouštěl agrese nejen proti svému protějšku, ale také vůči dětem v rodině žijícím, či zda se takového jednání dopouštěl před zraky dětí, neboť i takové jednání může naplňovat znaky trestného činu.

Dobrý advokát dokáže zařídit, aby se oběť nemusela s pachatelem domácího násilí u těchto soudů setkávat tváří v tvář. Umí oběť podpořit, vyslechnout, zvolit nejlepší postup, a pomoci ochránit ji i její děti.

*prostor pro odkázání na konkrétní instituce apod…