Domácí násilí je velmi široký pojem, může zahrnovat psychické i fyzické týrání, finanční nebo například sexuální. Jedná se o opakované jednání, typicky v soukromí a skrytě před veřejností či zbylou rodinou. Velmi často se intenzita incidentů stupňuje, chování se postupně začíná stupňovat, což vede obvykle k závislosti na agresorovi a neschopnosti oběti se bránit či odejít od agresora. Česká republika v posledních letech velmi pokročila v možnostech pomoci osobám, které jsou oběti, zavedla řadu institutů jak v právu civilním, tak v právu trestním, jež pomáhají lidem v těžké životní situaci při ohrožení domácím násilím. Je totiž důležité zmínit, že obětí domácího násilí se může stát kdokoliv, může jím být Váš soused, Vaše kolegyně, Vaše dítě, můžete jím být Vy. Je proto nutné nebýt k těmto situacím slepý. Je důležité říci, že obětí nejsou pouze ženy, domácí násilí se může týkat všech.
Oběť domácího násilí není jen osoba s krvavými šrámy a modřinami na těle, ale tak osoba sociálně a psychicky týraná. Zpozornět bychom měli, pokud u nás nebo u někoho v okolí pozorujeme některé rizikové faktory, jako zvýšenou sociální izolaci (kamarádka může ven pouze na hodinu jednou za 14dní apod.), finanční závislost na partnerovi, častá zranění, obavu z reakce partnera, apod. Násilí může být nejen fyzické, což zahrnuje facky, rány pěstí, kopání, tahání za vlasy, rdoušení či jiné obdobné ubližování, ale i psychické. To velmi často zahrnuje zastrašování (výhružná gesta, ničení věcí, vyhrožování domácím mazlíčkům), zvýšenou dominanční kontrolu aktivit oběti, ponižování, nadávky, zesměšňování, ale také vyhrožování, vynucování poslušnosti, vyhrožování sebevraždou, vyvolávání pocitu viny. Sociální násilí pak zahrnuje izolaci od rodiny, přátel a jiných známých. Může zahrnovat zákaz přijímat návštěvy, zákaz telefonovat, docházet do zaměstnání či doprovázet jen děti do školy. Ekonomické násilí definujeme jako omezení přístupu k financím, a to jak vlastním, tak i rodinným, vynucování si převedení či prodání nemovitostí, okrádání o peníze. V řadě případů domácího násilí pak nacházíme i násilí sexuální. Každé toto násilí může být považováno za trestný čin týrání osoby žijící ve společné domácnosti, a to samostatně či v kombinaci, pokud jako takové naplňuje znak dlouhodobosti a opakovanosti, eskalace chování, neveřejnost takového chování a rozdělení rolí na agresora a oběť.
